Deutsch
English
Osa střevo-mozek-kůže
Osou střevo-mozek zkráceně GBA (z anglického gut-brain axis) označujeme úzké propojení a intenzivní výměnu informací mezi střevem a mozkem a to oběma směry.
Ústředním prvkem komunikace mezi střevem a mozkem je nervový systém. V trávicím traktu se nachází přibližně 100 milionů nervových buněk – asi čtyřikrát až pětkrát více než v míše – proto střevo také nazýváme naším druhým mozkem.
Tento tzv. enterický nervový systém, náš „břišní mozek“, ve spolupráci s naším mozkem v hlavě, reguluje mimo jiné střevní motilitu (tj. pohyb střevních svalů), průtok krve v trávicím traktu a také imunologickou funkci střev.
I když jsou oba systémy umístěny v odlišných a od sebe vzdálených oblastech těla, mají k sobě blíž, než jste si dosud mysleli. Účelem tohoto složitého propojení je schopnost mozku ovlivňovat střevní funkce.
Aby tělo fungovalo
Nejnovější vědecké průzkumy prokazují, že mnoho zdravotních problémů a nemocí může mít společnou příčinu: porušení přirozené rovnováhy mezi jednotlivými organismy a bakteriálními společenstvy, která je osídlují.3
Pokud přestanou člověk a bakterie spolupracovat, mohou poruchy organismu způsobit vznik nemocí.
Pokud je střevní mikroflóra neporušená, je sliznice schopna škodlivé látky a patogeny zadržet a dovnitř vpustit důležité cenné látky. Mnoho studií potvrzuje, že až 70 % imunitního systému se nachází ve střevech.4
Významnost střevního mikrobiomu
Střevní mikrobiom ovlivňuje nejen náš imunitní systém, ale je také propojen s naším mozkem prostřednictvím osy střevo-mozek.5
Jednak prostřednictvím autonomního nervového systému (zejména prostřednictvím bloudivého nervu) a druhak prostřednictvím krevního oběhu.
Naše střeva a tím pádem i náš mikrobiom může být v důsledku našich moderních životních návyků, vyveden z rovnováhy.
Špatná strava, nedostatek pohybu, nedostatek vlákniny, antibiotika a stres vedou k narušení střevního mikrobiomu. Toto má negativní vliv na náš mozek, naší pleť, náš spánek a také na naši hmotnost..6
Podle výsledků studií rozhoduje střevní mikrobiom o tom, kolik energie tedy kolik kalorií čerpáme z potravy. Čím více je ve střevech bakterií produkujících energii, tím více kalorií tělo přijímá. To také vysvětluje, proč dva lidé, kteří jedí naprosto stejné potraviny, mohou mít různou hmotnost. 7
Náš ochranný plášť – kůže
Se střevy a mozkem je přímo spojen další důležitý a zároveň největší orgánový systém: naše kůže.
Na povrchu kůže je usazeno nespočet bakterií. Tvoří kožní mikrobiom, který je naším účinným ochranným pláštěm a chrání nás před patogeny.
Pokud je rovnováha v kožním mikrobiomu narušena, např. nezdravým životním stylem nebo nadměrnou péčí, může vyvolat kožní onemocnění.
Také narušená střevní mikroflóra může vést ke kožním změnám, neboť i zde jsou oba mikrobiomy úzce spojeny.8
Dá se tedy říci, že pokud trpíte kožními problémi, které se opakují, je váš kožní mikrobiom s největší pravděpodobností v nerovnováze.
Všechny produkty BalanzRock® jsou spolu ideálně sladěné a zajišťují zlepšení rovnováhy vašeho metaorganismu v ose mozek-střeva-kůže.
Reference a studie
1Komplexe Lebensgemeinschaften mit Bakterien: Das Prinzip Metaorganismus Thomas C. G. Bosch 2018 CAS-LMU München
2 Bosch TCG (2017) Der Mensch als Holobiont – Mikroben als Schlüssel zu einem neuen Verständnis von Leben und Gesundheit. Ludwig Verlag Kiel.
3 Khlevner, J., Park, Y., & Margolis, K. G. (2018). Brain-Gut Axis: Clinical Implications. Gastroenterology clinics of North America, 47(4), 727–739. https://doi.org/10.1016/j.gtc.2018.07.002
4 Wu, H. J., & Wu, E. (2012). The role of gut microbiota in immune homeostasis and autoimmunity. Gut microbes, 3(1), 4–14. https://doi.org/10.4161/gmic.19320
5 Zhang, L., Zhang, Z., Xu, L., & Zhang, X. (2021). Maintaining the Balance of Intestinal Flora through the Diet: Effective Prevention of Illness. Foods (Basel, Switzerland), 10(10), 2312. https://doi.org/10.3390/foods10102312
6 Li, Y., Hao, Y., Fan, F., & Zhang, B. (2018). The Role of Microbiome in Insomnia, Circadian Disturbance and Depression. Frontiers in psychiatry, 9, 669. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2018.00669
7Jaclyn M. Omar, Yen-Ming Chan, Mitchell L. Jones, Satya Prakash, Peter J.H. Jones (2013), Lactobacillus fermentum and Lactobacillus amylovorus as probiotics alter body adiposity and gut microflora in healthy persons, Journal of Functional Foods, 5(1), 116-123, https://doi.org/10.1016/j.jff.2012.09.001
8 De Pessemier, B., Grine, L., Debaere, M., Maes, A., Paetzold, B., & Callewaert, C. (2021). Gut-Skin Axis: Current Knowledge of the Interrelationship between Microbial Dysbiosis and Skin Conditions. Microorganisms, 9(2), 353. https://doi.org/10.3390/microorganisms9020353